Režisér Kenneth Branagh Interview: Artemis Fowl Set Visit

The první trailer pro Disneyho Artemis Fowl je nyní k dispozici a dává fanouškům první pohled na dlouho očekávanou adaptaci dětské série Eoina Colfera. Divákům je v něm ukázána jen ochutnávka toho, jak se ve filmu mísí magická fantazie s high-tech vychytávkami a slibuje film, který smaže hranice mezi fantasy dobrodružstvím a sci-fi thrillerem.

Film, stejně jako knihy, vypráví příběh 12letého génia Artemise Fowla (Ferdia Shaw), potomka dlouhé řady zločinců. strůjci a skrytá rasa víl, se kterou musí bojovat, pokud doufá, že objeví nějaké informace o tajemném zmizení. Jeho pátrání ho nevyhnutelně přivede do kontaktu s elfkou Holly Short (Lara McDonnell), kapitánkou na LEPreconu – což je průzkumný úřad. divize LEP nebo Lower Elements Police, vymáhání práva ve světě víl - a Commander Root (Judi Dench), tvrdý LEPrecon velitel.

Příbuzný: Disney potvrzuje, že natáčení začíná Artemis Fowl

Artemis Fowl režíruje Kenneth Branagh (Thor, Vražda v Orient Expressu), a když Screen Rant začátkem tohoto roku navštívil londýnský soubor Fowl Mannera, Branagh o něm mluvil usilovat o ten správný tón pro film a zajistit, aby byly spravedlivé podle Colferova originálu pojem. Diskutoval také o práci s mladšími herci – zejména o tom, aby se soustředili na daný úkol a nenechali se pod tlakem filmu. potenciální úspěch je přemůže – a jak se mu podařilo získat svou dlouholetou spolupracovnici Judi Denchovou pro roli, která je v románu vlastně muž.

Autor, Eoin Colfer, na jednom místě popisuje knihy jako „Těžce zemřít s vílami." To je to, o co s tímhle jdeš?

No, je to rozhodně kniha s - první knihou s obležením v jejím jádru, a jak si pravděpodobně uvědomujete, dnes tento proces začínáme tím, že si do domu vrazí cestu troll. V začátcích se ukázalo, zda to brilantní Artemis Fowl – který je schopen překládat pohádkové knihy díky své inteligenci a své představivosti – v kombinaci s Holly Shortovou dokáže zastavit.

Jedna z věcí, o které si myslím, že se Eoinu opravdu povedla, a jedna z věcí, kterou jsem chtěl zapouzdřit – někdy na začátku procesu, jako je tento, moji vážení kolegové z Disney – se kterými si velmi dobře rozumím – vás tak trochu pozvou, abyste řekli, jaký je váš názor na to, jaký je váš skvělý nápad. A můj skvělý nápad byl zkopírovat Eoina Colfera a nepřekážet. Doufám tedy, že například film jako kniha a knihy je velmi rychlý, velmi, velmi poutavý a rychlý. Myslím, že jeden ze způsobů, jak nás dokáže udržet velmi zaujatý řadou krásně nepravděpodobných věcí - pokud tu nemáme mnoho lidí, kteří věří na víly, možná máme, tleskněte, pokud ano - je to... Myslím, že se pohybuje tempem, což znamená, že prostě - i když, jak to bylo, nesouhlasíte s koncepcí, jste nadšeni provedením.

A tak jsem vůbec nesouhlasil, kdo jsem, abych říkal, co je venku nebo pod našima nohama v Irsku? Ale pohybujeme se rychle a myslím, že jak humor, tak jako vždy ve věcech, ke kterým jsem přitahován, lidskost a druh emocí pod tím vším, myslím, se pohybuje velmi lehce. Jak stárnu, fandím stále kratším filmům. Možná je to problém s močovým měchýřem, nevím. Tím, že jsem lidem způsobil velmi, velmi dlouhé zážitky ze sledování a musel odpovídat na otázky, které mi lidé jako vy možná položili před lety, když jsem točil film o Hamletovi. A oni, novináři, by mi řekli: ‚Tohle je další Hamlet. O čem je ten váš?‘ A já bych řekl: ‚Jsou to asi čtyři hodiny.‘

Rozhodl jsem se, že po tom, že asi já, těch 90 minut je--nevím, jestli to někdy uděláš, je tam nějaký skvělý seznam pavučina skvělých 90minutových filmů, ale často, zvláště při natáčení filmu, jako je tento, to zkusím udělat večer. Zkusím se podívat na devadesátiminutovou klasiku a uvidím, jak mistři filmaři dělali věci rychle. Myslím, že Eoin Colfer to v knihách dělá a o to se snažíme. Nespěchat, ale prostě oslavovat rychlost myšlení, která je charakteristická pro Iry, pro něj a vlastně pro jeho ústřední postavu.

Konzultoval jsi hodně s Eoinem Colferem?

Trochu jsme si povídali, ne moc, ale velmi vřele a velmi šťastně. Byl tady tento týden, byl tu před pár týdny. Je úžasné vidět jeho tvář, když vešel na toto místo. Bylo to, jak víte, chvíli to trvalo - tyhle věci se dělají vždy nebo často. Byl velmi dobrý, řekli jsme mu o, nevyhnutelně, v duchu knihy věřím, upravili nebo změnili několik věcí, které souvisejí s překlad knihy do filmu – zvláště pro diváky, kteří se poprvé setkali, protože jsou úžasně populární, bude to poprvé, co mnoho lidí uvidí to. Takže jsme to vzali na vědomí a přišli jsme s několika věcmi, které jako první řekl: ‚Sakra! Kéž by mě to napadlo.“ Řekl: „Vložil bych to do knihy. Určitě to vložím do nového vydání.“ Takže takhle velmi spolupracoval.

Můžeš trochu mluvit o tom, jak moc je druhá kniha, Artemis Fowl: The Artic Incident, ovlivňuje tento první film?

Něco málo se tam vrací, ale snažíme se udržet co největší část první knihy v celé její šíři. Snažíme se nastínit, co na tom může být, víte, překroucené, kdyby existovaly budoucí příběhy, ale v podstatě se snažíme sloužit tomuto první s--předpokládám určitý druh ukotvení, emocionálního tahu, který trochu pochází z druhé knihy, která spočívá v tom, že Artemisův otec je chybějící. A tak, víte, hledání otce a hledání rodiny a shledání rodiny je – pokud se kdy vyprávělo jen šest nebo sedm příběhů, je to rozhodně jeden z nich.

A tak nám to, myslím, poskytuje způsob, jak udělat to, co považuji za důležité v prvním filmu, což je pro nás – kromě obdivování nebo bytí nadšeni jeho inteligencí a schopností myslet rychle a nápaditě – myslím, že ho také musíme mít rádi a musíme cítit pro mu. A v jistém smyslu je to jistý druh, předpokládám, kdo ví, jestli uděláme další, ale jestli je to příběh o původu – my Tento problém s Thorem, když jsme dělali první film Thor, bylo jen zkusit najít způsob, jak nabídnout kompletní jídlo. To je vše, co jsme dělali, to je vše, co děláme teď. Můžeme mluvit o jiných příbězích, ale o tom rozhodne veřejnost. Víme, že Eoin to udělal, ale plánujeme pro tento a pro tento, abychom se cítili, jako by to mělo emocionální, určitý druh uspokojení a doručení. Takže rodina se pro to stává zásadní.

odkud jsi šel Vražda v Orient Expressu na Artemis Fowl? Jaké tam bylo rozhodnutí?

Víte, Artemis je něco, co jsem vyvíjel od té doby – vlastně už tři roky. Ve skutečnosti jsou tu dnes moji synovci a oba před čtyřmi lety četli Artemise Fowla. Byli jsme všichni spolu na dovolené a oni řekli: ‚Měli byste se na to podívat‘ a já to udělal. A pak asi o tři týdny později zazvonil Sean Bailey a řekl: ‚Už jsi někdy slyšel o Artemis Fowl?‘ A já řekl: ‚Právě jsem četl první knihu!‘

Takže do té doby existovaly nějaké scénáře a nějaké verze a oni řekli: ‚Měli byste zájem to převzít?‘ Všichni věděl, že ačkoliv je v jejím středu něco opravdu brilantního, co Eoin udělal, převedení do filmu bylo náročný. Takže to trvalo docela dlouho, trvalo to docela dlouho najít rovnováhu mezi humorem a emocemi a magií a současným světem.

Například, jste v místnosti tady v domě, kde to osvětluje takové věci kde - i když v knize je atraktivní cítit jeho odlišnost, malý chlapec žije v bláznivém, velkém, privilegovaném Dům. Zdálo se mi, že musíte najít způsob, jak – a máme tady ty skvělé lidi, kteří to dokázali, a setkal jste se s ostatními, kteří to dělali – najít místo, kde se lidé na celém světě, jak se na něj dívali, necítili odcizení nebo vyloučení někým, kdo vede zcela, privilegovaný život.

Je to nápadité místo, je to bláznivé místo. Slepice, generace za generací – jsem si jistý, že jste je všechny viděli namalované v galerii portrétů – přinesly všechny tyto další nápady, ale jsou nápady související s představivostí a vynálezem, nemusí to nutně souviset se získáváním půdy, peněz a věcí nebo touhou být odděleni a odlišný. Představujeme naši Artemis ve skutečné škole, jako je škola, kterou uvidí děti, které budou tento film sledovat. Bude vypadat jako dítě, které by mohlo být v jejich škole – určitě jiné, a my doufáme, že když do toho vstoupí dům – v tomto domě například Artemis v jedné sekvenci cestuje na jednom kole celou cestu kolem horního patra tady. Což znamená, že mám pocit, že je to taková úroveň zábavy a ne neúcty, ale neúcty, kterou jsme měli. Trvalo dlouho, než jsme našli způsob, jak udělat to, o čem jsme přesvědčeni, že to byl ten tón.

Takže mezitím byl vlak na stanici hned naproti a jednoho rána tam ležel na stole tenhle knír a my jsme měli příležitost to udělat. Ale pracujeme na draftu po draftu. To, co Eoin dělá, je něco, co je velmi krásné a velmi jednoduché a k čemu se dostanete dlouho. Trvalo dlouho, než se k němu dostal, a nám to trvalo dlouho.

Můžete pohovořit trochu o výběru obsazení, zejména pro vaši ústřední postavu, kterou jste si vybrali z toho, co vypadá jako celá populace Irska?

No, bylo to jako u Thora, myslím, že jsme viděli asi tolik lidí, víš, a trvalo to měsíce a měsíce a měsíce. Chtěli jsme najít někoho, pokud by to šlo, kdo byl Ir, protože se snažíme dovolit, aby to tady byla výrazná chuť, jen bez námahy, víte, ale s trochou reality. A pak jsme potřebovali najít někoho, kdo by se nenechal ohromit nebo zastrašit, kdo by to viděl pro krásnou příležitost, kterou to je, a zábavu, která to je.

Trilionkrát jsem Ferdiovi řekl: ‚Právě točíme tento film. Nenechte se z toho všechno vytahovat. Všechno je v pořádku. Dnes půjdeme do práce, uvidíme, co bude. Doufám, že uděláme dobrý film. Doufám, že to bude hezký čas. Natáčení filmu je tady a teď, nebojte se tlaku nebo pokaždé, když vám někdo řekne o Harrym Potterovi nebo o tom, jak to změní váš život. Není tu žádný život, který by se dal změnit, není tu žádný Harry Potter. My prostě děláme tenhle film a je to všechno jen šmrncovní.“

Protože je důležité, aby cítili a mohli zprostředkovat publiku – a on dokáže, stejně jako Lara McDonnell, stejně jako Tamara Smart – prostě pocit, jaké to je být tady dítětem. Krásný okamžik v životě filmu byl, když jsem ho poprvé provedl kolem domu. Přišel jsem sem – představte si, že jsem trochu ohromující – tak jsem prostě přišel se mnou a s ním, vyvedl ho po schodech nahoru a on prostě řekl: ‚K čertu.‘ A pak jsme se dostali do jeho pokoje a podíval se na na polici s knihami a řekl: ‚Všechno jsem to četl!‘ Řekl jsem: ‚Vím, že jsi nám to řekl, proto tam jsou.‘ Řekl [dekorátorce] Celii [Bobakovi], která je dala vedle sebe. u postele, tak už je začala. A byla tu věc, kterou měl co do činění s trochou gaelštiny, a já jsem řekl: ‚Co bys řekl v gaelštině?‘ Což mluví. A dal jsem mu Post-It a dobře: ‚Jak bys napsal na Post-it? Kam bys to dal?‘ Tak to začal dělat a hned začal věci přesouvat a dělat to všechno a najednou to není: ‚Oh, Harry Potter a tak.‘ Je to: ‚Ach, nechal bych si knihu jako tento.'

Měl kombinaci toho a navíc jsou velmi, velmi odolní vůči jakémusi hereckému výcvikovému táboru, kterým jsme je podrobili. Víte, my každý den – takže například dnes ráno s nimi mluvíte o tom, abyste přišli rychle na zavolání. A vy říkáte: ‚Dobře, jak oslovíte rychle uvažujícího jedince?‘ Oni říkají: ‚Lidé buď rychle uvažují, nebo ne.‘ Ale zároveň Čas, nejsme všichni géniové, jistě - ne v téhle partě, nejsme - jen proto, abychom byli schopni technicky rychle říct věty společně, neodcházet pauzy, nenechat čas na přemýšlení – je-li potřeba – dokáže přenést tuto energii, kterou potřebujeme na konci filmu, a energii jeho fantazie.

Zachytili to ve stejnou dobu, kdy řekli: ‚Můžeš to všechno udělat, dobře? A pak se přesunete sem a uděláte to, je tam značka. Nemůžete tam jít, protože na kameru nebudete zaostřeni, pro ty lidi tamhle je to velmi těžké. Dobře, a teď mluv hlasitěji, protože tady Josh neslyší a my tady budeme mít zvuk trolla. A zůstat přirozený. A odpočiň si!‘ A tak, víte, byl jedním z dětí, které to všechno uměly – kromě toho, že jsou, jak všichni jsou, atraktivní v nepovrchním smyslu. Jsou atraktivní, protože jsou otevření, milí a zábavní. A jako součást našeho cíle velmi silně pociťujeme – i když se všichni rodiče fantasticky zapojili a neuvěřitelně nás podporovali – cítíme, že jsme tak trochu v loco parentis, když jsou tady, a tak je důležité, abychom pomohli, aby to byla zábavná zkušenost, ale také je to práce a je to praktická disciplína jako studna. A dokázali se s tím skvěle vypořádat.

Čí to bylo rozhodnutí nebo kde se zrodil nápad, aby roli Root hrála Judi Dench? V knize je postavou muž.

Pracoval jsem s ní už mnohokrát a bylo tam prostě něco, co skvělý divadelní režisér Peter Brook nazývá „neinformované tušení“. A tak neinformované tušení je jen to – kdykoli požádám Judy, aby něco udělala, řekne: ‚Je to jiné?‘ A nedávno měla – a já na to ukázal k Ferdiovi a Laře – lidé mají málo chvil sebedůvěry a Judy se druhý den ráno tvářila trochu, víte, lehce se chvěla. To je jedno. A ona řekla: ‚Nevím, jak tuhle roli hrát.‘ A já řekl: ‚No, rozdrtíš to. Děláte opravdu dobrý dojem, když víte, že jste.‘ Řekl jsem: ‚Možná je to jedna z věcí zní to úplně jinak než cokoli, co jste kdy udělali, vypadáte dost podobně jako kdokoli, na koho jste se kdy dívali jako. Věděl jsem, že tě to osloví.“

A když poprvé začala, předstíráme, že nezkoušíme, nerada naznačuje, že je zkouška, protože je den zkoušek. Ale přesto jsme si domluvili schůzku a nechystali jsme se zkoušet, ale pak jsem věděl, že se něco stane, a řekl jsem: ‚Takže bychom měli mluvit o té postavě?‘ Odešla, [zavrčela] a pak začala chodit po místnosti, nic neřekla, jen hodila lichý řádek ven. Věta, kterou od Root's milovala, zněla: „Nech to! Nech toho!‘ Tak to prostě začala dělat a pak se její ruka otočila za zády a já si pomyslel: ‚Kriste! Vypadá jako Napoleon! Nebo Churchill nebo někdo!“ A pak, víte, se proměnila v tuhle 6letou holčičku a řekla: ,Myslíš, že to bude k něčemu?‘ Řekl jsem: ,To bude dobré, to bude opravdu dobrý! Nech si to.‘

A onehdy jsem jí to připomněl, řekl jsem, víš, že se ti ten řádek líbil? No, uděláme tuhle scénu, budeš tu stále stát, ale tentokrát řekneš: ‚Nech to!‘ Na okraji této mořské stěny máte kolem sebe osm víl – možná jste to tam viděli – a řeknete: ‚Knokněte to!‘ a všichni spadnou z mořské stěny.‘ Udělalo to osm kaskadérů a kaskadérů a ona byla polechtaná růžový. Takže zkoušky jsou užitečné.

Zmínil jsi Thor Co vás tato zkušenost předtím naučila o budování světa a vytváření něčeho, co bude žít i po prvním filmu?

No, je to vzrušující, ale je to trochu děsivé, víš? Ale myslím, že když jde o něco takového a mluvíme o mnoha a mnoha druzích víl, elfů, skřítků, trollů, skřetů, kteří žijí pod Zemí. A zároveň chcete mít velmi, jakýsi, současný pocit, moderní svět, který zahrnuje technologii a zahrnuje, jakousi, potenciálně docela pokročilou technologii. Tato zkušenost mi umožnila necítit se tak vystrašená, i když je to stále příjemná, kreativní a děsivá věc.

Myslím, že si uvědomujete, že někde jste s takovými kombinacemi. A všichni to cítíme, myslím, že to cítíme všichni, protože je to obrovské, obrovské, obrovské, obrovské týmové úsilí a je skvělé, že jste potkali tolik lidí kteří jsou k tomu tak kritičtí – a všichni jsou k tomu kritickí, ať už to připravují, Celia najde naše trápení, nebo Clive dělat všechny ty věci, počítačové programování nebo tyhle nádherné koberce, nebo knihy, nebo představení, nebo jeho tón Všechno. A někdy je to – co je opravdu vzrušující, a když jsem začal vidět něco z toho dohromady, protože se blížíme k polovině, je vidět, že i když je to riskantní, když se tyto světy mohou mísit, je to velmi vzrušující, je to originální, je to pocit – prostě to tak je, když to přijde způsob.

Takže Thor jako zkušenost, jakmile jste byli ve světě Frost Giants a dalších planet a podobných věcí. A, víte, obrovský, blonďatý Australan přistane v Novém Mexiku, sundá si košili před vědcem, já nevím, a všechno ostatní, co je takový, tak trochu hlavolam, pak není tak divné, že váš 13letý irský chlapec na jednom kole přivolá starověké keltské duchy, aby potenciálně zabránili útoku trolla na vaši Dům. Všichni jsme tam byli, ne? Všichni jsme to udělali. Takže to byla dobrá základna v přijímání odlišného a nápaditého a vzrušujícího a vědomí, že je to kreativně děsivé, ale to je jediné místo, kde to být.

Alicia Silverstone sdílí TikTok o tom, jak byla zahanbená jako Batgirl

O autorovi