Anthony & Joe Russo Rozhovor: Mosul

S oběma filmovými trháky a streamování megahitů pod jejich pásy se Anthony a Joe Russo rozvětvili a propůjčili svou produkční sílu široké škále projektů. Zejména nadcházející Mosul dorazí na Netflix 26. listopadu a sdílí skutečný příběh irácké policie bojující za zbavení svého domova ISIS.

Na základě roku 2017 Článek New Yorker, Mosul spojuje výhradně arabské obsazení, aby uctilo boj, který si mnoho diváků na Západě možná ani neuvědomuje. Nejen, že je film z pohledu samotných iráckých obyvatel bez Američanů, ale je také celý vyprávěn v arabštině. Je to ambiciózní úsilí pro kohokoli, ale pro mysli za ním Avengers: Endgamese nenechali výzvou.

Během nedávné tiskové akce bratři Russoové hovořili se Screen Rant a několika dalšími prodejci o svých zkušenostech s produkcí Mosul a jejich obdiv k vášni spisovatele a režiséra Matthewa Carnahana. Zabývali se mnoha důležitými tématy, od potřeby autenticky vyprávět příběh týmu Niniveh SWAT až po lekce, které si sami jako umělci do projektu vnesli.

Jsem zvědavý na proces výběru vašich projektů. S převratným úspěchem Avengers vám mnoho studií bije na dveře a doufá, že budete režírovat nebo produkovat další skvělou sérii superhrdinů. Ale místo toho jste se rozhodl produkovat film v cizím jazyce, který obsahuje superhrdiny, pokud jde o mě. Nemohu si pomoct, ale myslím si, že je pro vás vysokou prioritou použít tento vliv k získání podobných příběhů

Mosul řekl. Byla by to pravda?

Joe Russo: To je velká pravda. Přišli jsme do podnikání přes Soderbergha a Clooneyho, byli naším mentorem. Steven Soderbergh nás objevil z Clevelandu ve státě Ohio, jen dvě děti, které vzaly kameru a natočily film, a byl asi jediný člověk, který na to reagoval. Takže máme pocit, že dlužíme karmický dluh vesmíru, abychom pomohli ostatním lidem vyprávět jejich příběhy a také najít jejich cesty do podnikání.

A myslím, že když jsme od Marvelu, jedna věc, kterou nás Steven a George naučili, byla mentalita „jedna pro tebe, jedna pro ně“. Udělali jsme jeden velký – řekl bych, že je to i pro nás, ale – uděláte velký krok pro ně a osm let práce pro Marvel je tu příležitost, která vám umožňuje pomáhat vyprávět příběhy. Myslím, že jako vypravěči máme zodpovědnost vyprávět unikátnější příběhy než hollywoodské nebo anglocentrické příběhy. Měli jsme to štěstí, že jsme mohli cestovat po světě díky práci, kterou jsme udělali s Marvel, a viděli jsme úžasné regionální hlasy, které nemají stejné zastoupení jako naše hlasy. A je to kritické. Díváte se na výkon někoho, jako je Suhail ve filmu; je stejně dobrý jako Tom Hanks ve své nejlepší podobě. A to je někdo, koho svět v takovém měřítku ještě neviděl.

Naším emocionálním posláním je ujistit se, že i nadále budeme vyprávět velké příběhy, které mohou řídit pokladny a řídit podnikání, pak použijeme velký kapitál, který z toho získáte, abychom vám pomohli vyprávět příběhy o nedostatečně zastoupených kultur.

Oba jste napsali a režírovali, stejně jako produkovali. Jak vám tato zkušenost pomohla vést Matthewa, který režíruje své vlastní dílo poprvé?

Anthony Russo: To je skvělá otázka. Myslím, že to sahá k našemu původu jako filmařů, o kterých mluvil Joe, v tom smyslu, že jsme prošli a byli tak nějak uznáni a prosazováni kolegou filmařem. Nebyl to někdo, kdo pracoval v systému komerční filmové tvorby; byl to někdo, kdo nás oslovil jako kolega filmař a umělec, Steven Soderbergh.

Myslím, že někdy mají umělci schopnost rozpoznat jeden v druhém a v díle toho druhého něco zvláštního nebo hodnotného že někdy komerční filmařský systém nerozpozná a nebude nutně podporovat – protože to přesně nezapadá do toho, co je. A myslím si, že se to vrací i k vaší původní otázce, že se na to díváme jako na naši odpovědnost používat náš jedinečný citlivost dívat se na jiné umělce, dívat se na jiné příběhy, které můžeme identifikovat jako zvláštní a které potřebují být vyprávěny nebo potřebují být podporováno. A vložíme do toho svou energii.

Myslím, že to vychází ze skutečnosti, že jsme kolegové umělci a víme, čím si procházejí. Můžeme vidět, kdy je nějaká část jejich práce extrémně zvláštní a jedinečná, i když celková jejich práce není na úrovni, která by jejich vizi zpřístupnila publiku. Takže nám to někdy umožňuje pomáhat podporovat a mentorovat a rozvíjet tyto lidi jako filmaře nebo rozvinout tyto příběhy do něčeho, co se stane přístupným publiku.

Musíme hrát tuto roli v tomto filmu, protože i když je Matthew Carnahan jedním z nejuznávanějších scenáristů v oboru, nikdy předtím nerežíroval. Toto je jeho režijní debut, a to je velký krok. Je těžké najít příležitost k takovému kroku, ale měli jsme s ním tak fantastický pracovní vztah. Věděli jsme, jak je talentovaný, a věděli jsme, jak zapálený byl zejména pro tento příběh, takže jsme si byli velmi jisti, že ho můžeme podpořit. Jako producenti bychom mohli pomoci přivést ke stolu další spolupracovníky, jako je [Mohamed Al-Daradji], ale také ty ze všech našich řemeslných pozic: kameraman, produkční designér atd. Jsme schopni Matthewa podpořit takovým způsobem, že ať už jako režisér nezná cokoliv, jeho tým pro spolupráci by ho mohl podpořit.

Tak jo. Myslím, že jsme v jedinečné pozici dělat takové věci a opravdu nás to baví. Živíme se tím, kreativně.

Jménem původního asyrského a babylonského obyvatelstva Iráku, jak to, že ve filmu nebyl nikdy zmíněn asyrský lid? Mosul je postaven na vrcholu Ninive a tým Ninive SWAT je pojmenován po hlavním městě starověké civilizace a lidé tam stále jsou a jejich kostely jsou vypalovány.

Anthony Russo: Příběhy, které právě vytahujete, jsou nesmírně důležité a na takové věci reagujeme nejsilněji: příběhy, které se nevyprávějí. Věc na tomto filmu, pokud jde o Mosul, je, že existují stovky filmů, které lze natočit o tom, co se stalo v Mosulu. A takový počet filmů by měl být natočen, protože je to druh lidské zkušenosti, který si takový průzkum zaslouží.

Dokonce i článek, i když se vrátíte k původnímu článku z New Yorker, na kterém je tento film založen, můžete z tohoto článku – nebo více – vytvořit desítky filmů. Cílem filmu nebylo poskytnout komplexní analýzu toho, co Mosul je. Existuje mnoho komplikovaných etnických skupin a tradic, které tvoří guláš toho, co moderní Mosul je, a všechny tyto skupiny měly své vlastní jedinečné zkušenosti s traumatem, které se tam stalo země. Mohu jen říci, že příběh lidí, o kterých mluvíte, je příběhem, který je třeba vyprávět, i když v tomto filmu nebyl vyprávěn.

Joe Russo: Nebylo tam žádné úmyslné vyloučení, jo.

Vaše produkční společnost si již vybudovala reputaci, že se zabývá různými žánry Assassination Nation, Relikvie, Extrakce, a Mosul. Bylo to pro vás vědomé rozhodnutí, že se poté rozvětvíte a budete řešit co nejvíce různých žánrů a projektů? strávit tolik let ve studiu, nebo je to jen vybrat nejlepší filmaře s nejlepšími nápady a dát jim plošina?

Joe Russo: Vyrostli jsme na žánru; jako děti jsme byli žánroví feťáci. Myslím, že existuje způsob, jak začlenit nápady trojského koně do žánru způsobem, kterým to nejde jiné typy vyprávění, protože lidé jsou nuceni se dívat kvůli žánrovým prvkům to. Myslím, že povýšený žánr je něco, o co usilujeme, protože do něj můžete vložit témata nebo politiku nebo problémy, které by lidé normálně nechtěli řešit mimo příběh.

Myslím, že když se podíváte na způsob, jakým se Relic vypořádává s Alzheimerovou chorobou, můžete si sednout a popovídat si s někým o Alzheimerově chorobě. může být nepohodlnější než způsob, jakým vám film může předat hlubokou zprávu o ztrátě těch, které důstojně a milujete. milost. Stejně jako v případě Mosulu se snažíme vyprávět příběh o nedostatečně zastoupené kultuře pomocí žánrových technik, jaké vidíte v tradičních válečných filmech. To vše je pravda, ale pokud to udělá to nutkavě sledovatelné pro západní publikum, aby se mohlo vcítit a staňte se součástí tohoto příběhu a porozumějte tomuto příběhu, a tím lépe, když to přiměje více lidí, aby jej sledovali a pochopili to.

Myslím, že nemáme vědomou agendu mimo, jak jste zmínil: jsme nadšeni projektem? Jsme nadšení filmařem, který za projektem stojí? Jsme nadšeni tím, co se snaží říci? A každý z těch filmů, které jste zmínil, sám o sobě má své vlastní politické programy a tematické programy týkající se problémů, které považujeme za důležité nebo nedostatečně obsluhované.

Jako producenti musíte najít filmy, které vás opravdu nadchnou, aby vám dodaly motivaci jít od začátku do konce. Co bylo na Matthewově vizi, co vás přimělo investovat do toho, že chcete tento film produkovat?

Joe Russo: Matthew je velmi vášnivý, velmi emotivní umělec. Když se pro něco nadchne nebo se pro to nadchne, nemůže to nechat jít. Je také velmi politicky smýšlející; tematika je pro něj neuvěřitelně důležitá. A tohle byl příběh, který mě rozplakal, když jsem četl The New Yorker, rozplakal mého bratra a rozplakal i Matthewa. A my tři jsme řekli: "Tohle je něco, co musíme použít naše záchranné lano, abychom pomohli."

Jako každý umělec reagujeme na jiné vášnivé umělce, protože natočit film je téměř nemožné a někdo za nimi musí být motorem. A Matthew je velmi milostivý motor, včetně jiného filmaře, jako je Mohamed, který má na sobě velmi hluboké věci řekni o filmu ao jeho zkušenostech filmaře v Iráku a zkušenostech herců, štábu a dalších film. Byl velmi laskavý a spolupracující a pokorný, když se snažil vyprávět příběh co nejrealističtěji a autentický možný možný způsob, a to přímou spoluprací s Mohamedem, bývalými členy SWAT a plně iráckým obsazením že.

A myslím si, že je důležité, a je to něco, co bychom povzbudili, abychom si vyprávěli příběhy, protože nám to umožňuje nahlédnout jeden do druhého. A myslím, že toho je ve světě v tuto chvíli opravdu málo. Byl to neuvěřitelný zážitek pro Anthonyho i pro mě a pro Matěje a naučili jsme se neuvěřitelné částka o části světa, o které jsme před tím, než jsme to udělali, jen omezeně porozuměli film.

Každý dobrý filmař ví, že jejich řemeslo je neustálé učení. Dělal Mosul změnit svůj pohled na tvorbu filmů? Aplikovali jste tyto lekce na jakýkoli budoucí projekt, na kterém pracujete, nebo na nadcházející produkci, jako je? Třešeň s Tomem Hollandem?

Anthony Russo: Jo, je to skvělá otázka. Myslím, že jedním z důvodů, proč se snažíme pracovat v oblastech, které jsme nikdy předtím nezažili, je to, že číslo jedna si myslíme, že všude lze najít cenné příběhy, které je třeba vyprávět. Ale na osobnější, samoúčelnější úrovni nás to opravdu motivuje jako umělce a tlačí nás jako umělce; je hezké být vyveden ze své komfortní zóny. Protože se nemůžete spoléhat na své stejné staré triky, stejné staré techniky, musíte skutečně přemýšlet o nových a inovativních způsobech, jak pochopit a přeložit to, o co se snažíte. A to je pro umělce opravdu vzrušující místo. Máme to rádi, pro umělce neexistuje lepší místo, než když jste, když odpovíte „nevím“. Tehdy to víte jste na opravdu dobrém místě, protože se nutíte přijít na něco, čemu sami docela nerozumíte dosud.

Tak tohle byl úžasný zážitek. A mohu na tuto otázku odpovědět mnoha různými způsoby, ale myslím, že jen na jednoduché úrovni, jedna věc, která ve mně opravdu rezonovala, byl počet herců členové - hlavní skupina, která hrála tým SWAT - počet z nich, kteří nám během produkce řekli, že: "Nechápete, jak je to důležité nám. Doslova jsem ve své kariéře nehrál neteroristu." Jakkoli to zní bláznivě, je to skutečné. Myšlenka, že příležitost, kterou měli hrát protagonisté, lidé, kteří jsou hrdiny příběhu, byla tak vzácnou příležitostí a byla pro ně tak neuvěřitelně cenná a hluboká. Jak na osobní úrovni, tak myslím na to, co to znamenalo pro kulturu, jejíž byli součástí.

Myslím, že to je něco, co jsme jako outsideři tak nějak instinktivně znali; pochopili jsme tu myšlenku. Ale vidět, jak to na někoho působí na osobní úrovni, bylo opravdu hluboké a něco, na co nikdy nezapomenete. A myslím, že nás to skutečně pomáhá posouvat vpřed, pokud jde o pochopení důležitosti být součástí vyprávění pro každou kulturu na celém světě. A všichni lidé na celém světě, zvláště ty kultury, které jsou často vyloučeny nebo ignorovány. Takže to je něco, co ve mně vždy zůstane, abych se od této zkušenosti posunul vpřed.

Primárním přízvukem použitým ve filmu je irácký dialekt, zejména z Bagdádu. Vzhledem k tomu, že obsazení je mezinárodní, jak těžké to bylo, když záběr vyšel krásně, ale pak si uvědomíte, že je použit špatný přízvuk? Musel jste se vrátit a natočit celou tu scénu znovu, nebo byste ji daboval s iráckým přízvukem?

Joe Russo: Rozhodli jsme se použít bagdádský přízvuk, protože pro všechny herce bylo jednodušší tento dialekt získat. Stahovali jsme se z diaspory, takže tam byli herci z celého světa. V době, kterou jsme měli, bylo nejjednodušší přimět je, aby dělaly bagdádský přízvuk. Ale na natáčení jsme měli spoustu lidí, včetně dialektového trenéra z Iráku a Mohameda, kteří velmi pečlivě sledovali způsob, jakým lidé mluvili. A je to jako se vším, pokud se snažíte přimět amerického herce, aby měl anglický přízvuk nebo naopak, nastanou chvíle, kdy to neudělají přesně tak, jak by měli.

Neresetovali bychom, smyčkovali bychom. Vrátili jsme se a udělali několik smyček v celém filmu, abychom se pokusili dosáhnout toho, aby zůstali co nejvíce soudržní. To bylo opravdu důležité pro všechny zúčastněné a doufejme, ťuk na dřevo, odvedli jsme dost dobrou práci.

Anthony Russo: Věděli jsme, že na konci dne chceme, aby film držel u ucha jako vy; někomu, kdo chápal jeho jemnosti, jsme opravdu chtěli, aby film obstál. Strávili jsme nad tím nesmírné množství času a úsilí, abych k vám byl upřímný, po celou dobu procesu. Od zkoušek dál, přes post proces.

Mosul bude k dispozici na Netflixu 26. listopadu.

Kevin Feige právě retconnoval svůj vlastní velký plán MCU

O autorovi