Samsung chce „zkopírovat a vložit“ lidský mozek

S cílem vytvořit umělou inteligenci nové generace, Samsung pracuje na neuromorfním inženýrství, které se snaží zkopírovat základní neuronovou konektivitu savčího mozku v systému paměťových sítí. Samsung není jediným velkým hráčem v této oblasti, protože společnosti jako Intel a IBM také pracují na podobných projektech a v posledním desetiletí dokonce předvedly neuromorfní systémy. Základní myšlenkou neuromorfního inženýrství je nějak napodobit aktivitu neuronů – nervových buněk, které se budují bloků lidského mozku – a použít je na výpočetní čipy, čímž posouvá jejich výkon a energetickou účinnost na další úroveň úroveň.

Jednou z oblastí je neuromorfní inženýrství si klade za cíl revoluci v umělé inteligenci. Od chytrých telefonů až po vysoce výkonné výpočetní stroje – modely současné generace umělé inteligence se musí naučit obrovské soubory dat, aby se mohli naučit reagovat na určité dotazy a přizpůsobit se preferencím uživatelů čas. Ale neurální systém nabízí větší flexibilitu, protože může generovat odpovědi i tam, kde existuje mnoho omezení. Existuje také spousta výzev, jako je vývoj zcela nového typu paměti, úložiště a senzorů. Kromě toho budou muset být přepracovány konvenční koncepty kódování a zpracování dat a překážkou bude pravděpodobně také potřeba napsat nový programovací jazyk.

Samsung ve spolupráci s odborníky z Harvardské univerzity nyní detailní nový přístup k vytvoření neuromorfního čipu ve výzkumném článku nazvaném „Neuromorphic Electronics Based on Copying and Pasting the Brain“, který byl publikován v Příroda. Jak název napovídá, Samsung se snaží kopírovat mapa neuronové konektivity savčího mozku (nebo jeho část) a vložte jej do 3D sítě s vysokou hustotou polovodičové paměti. Cílem je zkopírovat atributy mozku, jako je nízká spotřeba energie, kognice a schopnosti autonomie, a adaptability a využít získané poznatky k vytvoření neuromorfního čipu pro pokročilé výpočty scénáře.

Cesta ke zpětnému inženýrství Mozek začíná čipem

Prvním krokem k dosažení výše uvedeného cíle je kopírování přirozené neuronové sítě mozku (NNN) a napodobující jeho vrozené schopnosti zpracování. Samsung toho chce dosáhnout pomocí křemíkového neuroelektronického rozhraní zvaného CMOS nanoelektrodové pole (CNEA). CNEA je údajně schopné zkopírovat funkční mapu synaptické konektivity NNN. Tým stojící za projektem si klade za cíl extrahovat mapu konektivity z celosíťových intracelulárních záznamů získaných z živých a fungujících neuronů kultivovaných v laboratorních podmínkách. Jakmile jsou data zkopírována, další fází je jejich vložení do sítě vodivých pamětí, systému kde každá paměťová jednotka údajně reprezentuje sílu odpovídajícího biologického synaptického spojení.

Pokud jde o výběr paměťových čipů, Samsung zkoumá vše od DRAM a flash paměti až po řešení nové generace, jako je Spin-Transfer Torque (STT) Magnetic Random Access Memory (MRAM), Phase-Change Magnetic Random Access Memory (PRAM) a Resistive Magnetic Random Access Memory (RRAM). I když mnoho z nich má daleko ke komerčnímu přijetí, každý z nich přináší vlastní sadu výhod a nechává dveře otevřené pro lepší implementaci. A abychom vyřešili prostorové omezení pro paměťový systém s miliony podjednotek, Samsung si klade za cíl použít 3D stohování ke zmenšení plochy. Výzkum říká, že technika kopírování-vkládání představuje některé základní aspekty výpočetní techniky mozku a může fungovat jako první krok k reverznímu inženýrství mozkunavzdory stávajícím výzvám.

Zdroj: Samsung

Jak dlouhý je den na Marsu a jak daleko je od Slunce?

O autorovi